Dobře vědět:
Stříkané izolace dělíme je zejména na 2 skupiny: měkká izolace a tvrdá izolace. Každá stříkaná izolace se však využívá k něčemu jinému. Podívejme se troška blíže na využití měkké stříkané izolace a jejích benefitů.
Hlavní rozdíly ve stříkaných izolacích spočívají v jejich buněčné struktuře. Tvrdá izolace, má uzavřenou buněčnou strukturu o objemové hmotnosti 36 kg/m3. Díky svým vlastnostem a složení je tvrdá izolace vhodná pro izolaci zejména exteriéru: pochůzných střech, podlah, vnějších obvodových stěn, bazénů, základů rodinných domů, kontejnerů, terasy a jiné. Vytváří plně pochůznou, bezespárovou izolační vrstvu, která nemění tvar - netrhá se a ani si nesedne. Pevnost tlaku při 10% stlačení je minimálně 350-450 kpa. A co víc, tvrdá izolace plní funkce 3 in 1 - tepelněizolační, hydroizolační a vzduchovou bariéru. Při aplikaci izolace nestéká zejména kvůli tomu, lze odizolovat i svislé části střechy (žlaby, atiky, prostupy aj.). Aplikace stříkané izolace stříkáním umožňuje chemicky navázání se na jakýkoli podklad (beton, asfaltové pásy, kov, dřevo aj..). Ve srovnání s polystyrenem má stříkaná izolace dvojnásobně lepší účinky a co víc – každá nanesená vrstva je zároveň i hydroizolace. Můžeme to ilustrovat na příkladu, ve kterém si představíte střechu a celou ji pokryjete dekou, která přesně a kompletně kopíruje povrch a to včetně všech nerovností. Co vznikne? Šablona vyrobená na míru, bez jakýchkoli kotvení, vrtání, spár, prostupů atd.. A co víc - stačí aplikovat poloviční tloušťku v porovnání s klasickými izolacemi – 20 pěny = 40 polystyrenu.
(Poznámka: Nicméně, v určitých situacích je možné použít i polotvrdou stříkanou izolaci. Např. při zateplování sklepa, ve kterém je vlhkost).
